Quetzalcoatlus - Petr Suvorov Web Page

2009: three months / tři měsíce

Můj erasmový pobyt jsem strávil na univerzitě v Seville a v národním parku Coto Doñana. Na zpáteční cestě do Prahy jsem si udělal krátké zastávky v Madridu, ve Valéncii a Barceloně./I passed my Erasmus stage in the University of Seville and in the national park Coto Doñana. During my journey home to Prague I did short stop in Madrid, Valéncia and Barcelona.

Všechny druhy živočichů, které jsem ve Španělsku viděl, jsou dostupné v dokumentu níže. All the species of animals I saw in Spain are accesible in the document below.

spanelsko_animal-list_2009.xls (39 kB)

Mapa mé cesty po Španělsku v roce 2009/Map of my journey over Spain in 2009 (c) Google Maps

Catalunya

Delta del Llobregat (září 2009)

Cosmocaixa Museum de Ciencies (říjen 2009)

Už jste někdy viděli technické muzeum, archeologické muzeum a zoologickou zahradu v jednom? Že ne? Vřele doporučuji navštívit barcelonskou Cosmocaixu, charitativní dílo banky Caixa Catalunya, kam zaplatíte vstup pouze 3 eura a ujišťuji vás, že tam určitě zůstanete hodně dlouho - alespoň já jsem tam dlouho zůstal :o) Více v galerii.
***
Have you ever seen technical museum, archeological museum and zoo in one? Not? So I advice you to visit Cosmocaixa, charitative work of bank Caixa Catalunya, where the entrance price is only 3 EUR and I ensure you you will stay there for a long time - well, I did it :o) More in the gallery.

Zoo Barcelona (říjen 2009)

Barcelona je mezi španělskými zoologickými zahradami velmi standardním průměrem. Není ani špatná, ani dobrá. Je poněkud konzervativní a moc se toho tam neděje od doby, kdy přišli o bílou gorilu. V současné době jsou asi největším tahákem delfíni skákaví. Po druhové stránce je relativně bohatá - mají velkou kolekci papoušků, opic a plazů (zejména krokodýlů), pár komodských varanů, vránu bílou, quetzala zlatohlavého a datla běloprsého. Návštěvou Zoo Barcelona určitě nic nezkazíte. Já jsem tam letos byl už potřetí. Tato galerie není úplně kompletní, takže určitě nevynechejte moji původní galerii z roku 2006 zde
***
Barcelona is a very diametral standard between spanish zoos. It is not literally good nor bad. It is too much conservative and since they lost their white gorilla there does not pass too much new things. In current time the most interesting are surely Bottlenose Dolphins. They have generally a huge species collection of parrots, monkeys and reptiles (mainly crocodiles), a pair of Comodo Dragons, Pied Crow, Golden-headed Quetzal and newly White Woodpeckers. I can advice you the visit in this zoo. I have been there the third time this year. This gallery is not complete so do not forget to visit my original gallery from 2006 here

Valéncia

Oceanografic + Ciudad de Ciencia (říjen 2009)

Oceanografic je moderní pěkné zařízení, které spravuje stejná firma, mající ve vlastnictví Faunii Madrid. Vstup zde stojí 24 EUR, ale podařilo se mi získat slevu na ISIC 4 EUR. Pokud v parku není mnoho lidí, má velmi příjemnou atmosféru uprostřed extraordinérního Města vědy (Ciudad de Ciencia). Supermoderní architektura budov dodává parku nevšední ráz. Park je tématicky rozdělen podle zeměpisných zón. Expozice jsou vesměs veliké a počet druhů, když pominu ryby, není příliš veliký. Ze zajímavých druhů je asi největším tahákem pár běluh severních a skupina pubertálních mrožů. Běluhu má v současné době v Evropě už jen Moskevská zoo, mrože najdete také v Moskvě a kromě ní v Rusku v Zoo Rostov on Don, v běloruském Minsku a v delfináriu Harderwijk v Holandsku. Z dalších neobvyklých druhů zde mají pelikány hnědé, labuť malou americkou, měsíčníky svítivé, velekraby japonské a ostrorepy. Nenechte si ujít návštěvu Oceanograficu, stojí za to.
***
Oceanografic is a modern nice institution in the ownership of the same company as Faunia Madrid. The entrance costs 24 EUR, I had a discount of 4 EUR on ISIC. If there is not too much people inside the parc, it has a very pleasant atmosphere inside the extraordinary City of Science (Ciudad de Ciencia). Supermodern architecture of the buildings gaves the site very uncommon character. Parc is divided by the geographical zones. Expositions are very big and the count of the species (except of fishes) is not high. The biggest crowd pullers are surely the pair of Beluga Whales and a group of pubertal Walruses. Currently you can see the Beluga Whale only in Moscow Zoo, the Walruses you can see also there and in other russian zoo Rostov on Don. The next two parcs having them are Minsk in Belarusia and Dolphinarium Harderwijk in the Netherlands. Other unusual species you can meet here are Brown Pelicans, American Tundra Swan, Ocean Sunfish, Giant Spider Crabs and Horseshoe Crab. Don´t miss to visit the Oceanografic and enjoy it!

Valencia město (říjen 2009)/Valencia city

Madrid

Zoo Madrid (září 2009)

Akvárium a vodní expozice Zoo Madrid/Aquarium and water expositions Zoo Madrid

Zoologická zahrada v Madridu je prostorný konzervativní park, jehož úroveň odpovídá evropskému standardu. Většina expozic sice není přepychových a deisignově nic moc, ale žádná z nich vysloveně neuráží (snad až na výběhy horských kopytníků, které vypadají jak z předminulého století). Zvířecí kolekci mají velmi obsáhlou – najdete tu delfíny skákavé, pandy velké, koaly, 5 druhů medvědů, z primátů zaujme gibon Müllerův, z ptáků stojí za zmínku jeřábi paví, husice rajské a objemná kolekce min. 16 druhů dravců včetně luňáka brahmínského a orla Verreauxova. Za zmínku stojí luxusní kolekce plazů zdejšího terária a samozřejmě akvárium, jemuž jsem, spolu s expozicemi vodních zvířat, věnoval samostatnou galerii. Akvárium v zoologické zahradě v nepatří sice designově k nejpřepychovějším, ale určitě stojí za to vidět. K těm nejzajímavějším zvířatům zde patří kareta obrovská a pravá, za zmínku určitě stojí tarpon či nevšední loděnka hlubinná.

Dělá se zde poměrně kvalitní osvěta, průvodci dělají prohlídky i komentovaná krmení. Bohužel vzdělávací a výchovné oddělení velmi pokulhává na cedulkách, protože zvířecí jmenovky nemají vůbec žádné latinské názvy. Výjimkou je pouze terárium, kde ale zas mají druhové jméno s prvním počátečním písmenem (což se nikdy nepíše). S návštěvou zoo v Madridu jsem byl spokojen a mohu tento park jedině doporučit.

***

Zoo in Madrid is a spacious conservative parc which standard corresponds to the european standards of the zoos. Most expositions do not have very special design and are not too nice but no one of them does not insult (only the mountain ungulates have very ancient exposition design). Their animal collection is huge – you can find here Bottlenose Dolphins, Giant Pandas, Koalas, 5 species of bears, Müller´s Gibbon and from the birds I can mention Black Crowned Crane, Paradise Shelducks and great raptors collection with minimally 16 species (include Brahminy Kite and Verreaux´s Eagle). I have to also mention an excellent reptile collection of their terarium and, surely, aquarium to which I dedicated one separate gallery (together with water animals expositions).

They have high-quality propagation and education – the guides make the guide walks and commented feedings. Unfortunately, department of education failes at the animal labels because none of them has no latin name. The only exception is the terarium where they have the species name with first big letter which is never written like this. Aquarium in Zoo is not so well-designated but it has the sense to see it. The most interesting species I saw there were Green Sea Turtle, Atlantic Hawksbill Turtle, Tarpon and Chambered Nautilus. I was very satisfied with my visit in Zoo Madrid and I can recommend you the parc only. Enjoy it!

Faunia Madrid (září 2009)

Faunia Madrid může patřit k sérii poněkud diskutabilních zařízení, které ve Španělsku najdete. Jedná se o soukromé parky, které mají sice statut zoo, nicméně se spíše chovají jako zábavní zařízení, kde zvířata plní roli „bavit návštěvníky“. První, co mě poněkud opařilo, je vstupné ve výši 25 EUR, které bylo z těch téměř 40 zooparků celé Evropy, co jsem viděl, úplně nejdražší (dokonce dražší než německé zoo). Slevy nemají ani pro studenty, ale pouze, jak mi bylo řečeno, pouze pro různé firemní akce a večírky, protože „jinak by to chtěl přece každý“. Nicméně i přes tuto závratnou částku je v parku opravdu co k vidění.

Většina pavilonů je po designové stránce přepychových, otevřené expozice sice trošku pokulhávají, ale spíše v kontrastu s uzavřenými. V tropickém deštném lese je největším tahákem obří nádrž s párem kapustňáků širokonosých a letošním čerstvým mládětem ve společnosti minimálně deseti obřích arapaim. Mají zde luxusní pinguinárium se sedmi druhy tučňáků včetně kroužkového, kterého nikde jinde v Evropě nenajdete. V nočním pavilonu jsem nedohledal unikátního lenochoda krátkokrkého, ač cedulka tvrdí, že ho tam mají. V prostupné ptačí voliéře můžete vidět mandelíka indického, sojku středoamerickou a velmi plachého ústřičníka západního.

Dělá se tu taktéž osvětářská činnost. Byl jsem se podívat na vystoupení ploutvonožců a dravých ptáků, kde mj. předvedli čtyři ne často chované druhy kání a orlosupa palmového. Vystoupení samotná nejsou špatná (ač Zoo Madrid má ale show s dravci lepší), ale asi nejvíce mě vytočil moderátor, který se v průběhu obou představení snažil udělat ze sebe imitaci novodobého amerického kovboje s odpovídajícím kloboukem na hlavě, který když vylezl na pódium, mohutným pokřikem se zeptal publika „Cítíte se dnes dobře?“ a publikum mu odpovědělo jednohlasné burácející „ano“. Jeho znalosti o zvířatech chovaných v zooparku mimo rámec jeho show byly, jak jsem posléze zjistil, téměř mizivé.

Faunii Madrid hodnotím jako příjemné a velmi drahé zařízení pro snoby, kde neutrpí ani duše odborníka. Závěr si udělejte sami ze samotné fotogalerie.

***
Faunia Madrid can be one of more or less discutable institutions which you can find in Spain. That´s a private park having the status of zoo, however, they behave like the entertaining institution where the animals do the function of entertain for the visitors. The first shock I had was the entrance price of 25 EUR which was the most expensive of almost 40 zoos all over Europe I have ever seen (even more than the german ones). They have no discounts for the students, but only, as they told me, for bussiness actions and parties because „otherwise it would be required by everybody“. Nevertheless, despite of this exorbitant sum there is a lot of things to see.

The majority of the pavilions has a very high design standard. Opened expositions are a little bit more ancient in contrast with the closed ones but generally very modern. In the tropical house the biggest crowd-puller is a giant tank with a family of West Indian Manatees with one this year´s baby sharing the exposition with probably more than ten giant Arapaimas. They also have a luxurious pinguinarium with seven pinguin species including Adelie Penguin which you cannot see anywhere in Europe. In the nocturnal pavilion I did not find the unique Hoffmann's Two-toed Sloth, despite of they write on the tag they have it. In the permeable birds aviary you can see Indian Roller, White-throated Magpie-Jay and a very shy Black Oystercatcher.

They also do the education activites. I went to the show of the seals and the birds of prey where they showed four not so often breed species of hawks and Palm-nut Vulture. The exhibitons are not literally bad (despite of in Zoo Madrid the bird show is better) but I made me very angry of the moderator who during the show wanted to make himself the imitation of the new-age cowboy with stylish hat. When he appeared on the platform, he asked screaming to the people „Do you feel well today?“ and the people responded him „yes“ with one voice. His knowledges about the other animals breed in the parc apart of the animals appearing in the show were as I discovered after almost infinitesimal.

I judge Faunia Madrid as a nice and very expensive institution for the snobs where the soul of the specialist will probably not suffer so much and will enjoy the park sufficiently. The resumé you have to do yourselves. Enjoy the gallery.

Cesta přes Madrid (září 2009)/Journey through Madrid

Andalusia

Oblast Gibraltaru/Area of Gibraltar

Víkend v Tarifě 2 - pláže a cesta na velryby (září 2009)

Weekend in Tarifa 2 - beaches and journey to the whales

Druhá galerie z Tarify zahrnuje naše ptačí pozorování na krásných rozlehlých plážích, výlet do Tarify samotné a exkurzi na migraci kytovců se společností Firmm. Pokud by vás zajímalo více o migraci kytovců v gibraltarské úžině, tak si skočte na stránky společností Whale Watch Tarifa, Turmares či Firmm.
***
Second gallery from Tarifa contains our birds observations from beautiful spacious beaches, a trip to the Tarifa city and the excursion to the cetaceans with the company Firmm. If you´re interested more in the cetacean migration in Gibraltar Strait, go to the web pages of the companies Whale Watch Tarifa, Turmares or Firmm

Víkend v Tarifě 1 - na migraci ptáků(září 09)

Weekend in Tarifa 1 - on birds migration

Druhý víkend v září jsem se vydal do města zvaného Tarifa, abych se zúčastnil pozorování migrujících dravců. Tarifa leží asi 15 km od Gibraltaru a je nejjižnějším cípem Evropy. Mezi Tarifou a Afrikou je úžina široká pouze 12 kilometrů, proto preferují ptáci táhnoucí z Evropy letět právě touto cestou. Lze tu vidět několik druhů dravců, táhnoucích ve velkých skupinách, a také čápy bílé a černé. Ostatní ptáci jako např. brodiví či plameňáci prý táhnou podél pobřeží, takže spatřit je jen tak nelze. Zpěvní ptáci potom preferují noční tah, aby minimalizovali energetické ztráty. Na pozorování ptáků okolo Tarify jsem se vydal s dobrovolníky pracovní skupiny Colectivo Cigueňa Negra.
***
Second weekend in September I went to the city called Tarifa to participate on the observation of the migration of birds of prey. Tarifa lies about 15 km from Gibraltar and it´s the most southern part of Europe. The strait between Tarifa and Africa has only 12 km so the birds migrating from Europe prefer fly this way. It´s possible to see here some species of birds of prey migrating in big flocks and also White and Black Storks. Other birds as for instance herons, spoonbills and flamingos tend to fly around the coast so it´s impossible to see them. Songbirds prefer to fly in the night to minimize the energetic costs. I went to observate the birds around Tarifa with the volunteers of the Colectivo Cigueňa Negra working group.

Poslední rozloučení s Coto Doňana/Last say "goodbye" to Coto Doňana

Rozloučení s deltou Guadalquiviru (září 2009)/Say goodbye to the Delta of Guadalquivir

Koncem září přišel čas rozloučit se s národním parkem Coto Doňana, tak jsem se vydal na poslední cestu do této divoké krajiny. Na této poslední návštěvě mě doprovodil kamarád Carlos a jeho kamarádi.
***
In the final of September the time to say goodbye to Coto Doňana national park really came so I set out on the last visit to this wild land. During the last journey I was accompanied by my friend Carlos and his friends.

Na řece Odiel/On the river Odiel

Kroužkování na řece Odiel - potápky a plameňáci/Ringings on the river Odiel - grebes and flamingos

Na řeku Odiel jsem se podíval celkem čtyřikrát - třikrát na kroužkování potápek černokrkých a jednou na kroužkování plameňáků.

Potápky černokrké (Podiceps nigricollis) pelichající v létě na řece Odiel pocházejí z populace hnízdící v Bělorusku. Samotná hnízdící populace je zde malá. Při odchytu se utvoří řada lidí, která jde do vody s dlouhou sítí a pelichající potápky neschopné letu se ženou do slepého bodu, odkud nemohou utéct. Tam se potom hromadně chytají. Posléze se kroužkují a pokud se jim nebere externě krev, tak i vypouštějí.

Plameňáci starosvětští (Phoenicopterus roseus) hnízdí na řece Odiel teprve druhým rokem. Jedná se o introdukovanou populaci. Kroužkování se účastní mnoho (více jak 300 dobrovolníků a celá akce se děje za velké účasti médií. V průběhu našeho odchytu nás natáčela španělská televize Canal Sur. Metodika odchytu spočívá ve vytvoření kruhu okolo mladých, ještě nelétajících plameňáků. Hejno se postupně nažene ke břehu, kde čeká úzký trychtýř, kterým ptáci vcházejí do malého výběhu, kde je možné je chytit a okroužkovat.

Fotky z těchto akcí jsem fotil já, Luis Garcia a Santiago Ruiz.

****

I went totally four times to the river Odiel - three times to ring the Black-necked Grebes and once to ring the Flamingos.

Black-necked Grebes (Podiceps nigricollis) moulting on the river Odiel during the summer come from nesting population in Belarusia. The local nesting population here is smaller. To catch them the line of the people has to be made. All of them enter to the water with a long net and moultling grebes that cannot fly are driven to a blind point where they cannot escape. After they´re caught, ringed and if the blood collection is not required, we give them freedom.

Greater Flamingos (Phoenicopterus ruber) nest the second year only on the river Odiel. The population is introduced. More than 300 persons participate on the ringing and all the activity has a big interest of the mediums. During the ringing spanish television Canal Sur was present. The metodic is based on making of the circle around the non-flying flamingo chicks and all the birds are driven to the coast to a funnel through which they come to a bigger run where is possible to catch and ring them.

Photos in this gallery came from me, Luis García and Santiago Ruiz.

Huelva a marisma Odielu (srpen 2009)/Huelva and the marisma of Odiel

Bažiny a solné nádrže řeky Odielu u města Huelva a ptáci žijící v nich
***
Swamps and the salt dems on the river Odiel at the Huelva city and the wild birds living there

Oblast národního parku Coto Doňana/Area of Coto Doňana National Park

Caňada de los Pájaros - zoologické zařízení roku 2009/2009´s zoological institution

V září jsem se rozhodl vypravit do místa zvaného Caňada de los Pájaros. Jestli jsem někdy tvrdil, že nejúžasnějším zoologickým zařízením, které jsem zatím navštívil, je holandský park pro opuštěné papoušky Veldhoven, který zlomil na mém webu rekord v návštěvnosti, pak Caňada de los Pájaros Veldhovenu slušně šlape na paty. Jedná se o první reintrodukční stanici na lysku hřebenatou (Fulica cristata) na světě a v současné době, tuším, i jediným místem v Evropě, kde se lyska hřebenatá množí v zajetí. Do Caňady mě doprovodil kamarád José Luis.

ZÁKLADNÍ IDEA PARKU
Toto místo vzniklo v roce 1986 v prostoru opuštěné štěrkovny. Její vlastník Plácido musel vlastníma rukama vybudovat celý park bez jakékoliv finanční podpory a tak tomu zůstalo až dodnes. Nečekejte tedy přepychové expozice, protože celý park žije pouze z příjmů od návštěvníků a fotografů. Park se sestává z několika rybníků, které v průběhu léta vysychají a i když jsem tam byl v období sucha, kdy tam je ptáků nejméně, i tak jsem byl šokován obrovskou denzitou ptactva.

Plácidovou velikou výhodou jsou dlouholeté zkušenosti z terénu. Tento člověk si zasloužil opravdu můj hluboký obdiv, protože druhy, které ve svém parku chová a některé z nich i množí, jsou opravdu velmi náročným oříškem. Za zmínku stojí i fakt, že na celý park je fyzicky úplně sám a pomáhá mu pouze jeho manželka Maribel – vše, co zde tedy uvidíte, je dílem dvou lidí. Když pominu tucty vrubozobých, brodivých a plameňáků, z nichž většina jsou polodivoké populace, zasloužil se o úspěšné vysazení více než 600 lysek hřebenatých do divočiny a úspěšně se podílí na introdukci jeřábů popelavých (Grus grus) v této části Andalusie. Z dalších druhů, které jsou v jeho zájmu, mohu jmenovat např. vrabce pokřovního (Passer hispaniolensis), volavku vlasatou (Ardeola ralloides), volavku červenou (Ardea purpurea), stepokura krásného (Pterocles alchata) a jiné. Park je ovšem plný opravdu velice vzácných evropských druhů. Pro udržení návštěvnosti a zvýšení atraktivty parku shání do prostorných expozic také mnohé exoty – najdete tu např. guana modrohrdlého (Pipile cumanensis), ibise bílé (Eudocimus albus) či původní divokou, nehybridizovanou formu pižmovky velké (Cairina moschata).

Pokud se budete pohybovat v prostoru okolo Coto Doňana, nezapomeňte navštívit toto úžasné místo, které sice není tak komerčně atraktivní jako Papegaaienpark Veldhoven, ale zato má v sobě obrovského ducha a je zde vidět dlouholetá tvrdá práce. Už z tohoto titulu u mě Caňada de los Pájaros pro tento rok vyhrává nad všemi ostatními zoologickými zahradami, které jsem viděl.

OFICIÁLNÍ STRÁNKY PARKU NAJDETE ZDE.

STRUČNĚ O LYSCE HŘEBENATÉ:
Lyska hřebenatá je afroevropský druh, který se v Evropě vyskytuje pouze ve Španělsku a je velmi vzácná. Vzhledem k možné záměně dochází občas k omylnému odstřelu mezi lyskami černými (Fulica atra), se kterými v zimním období tvoří smíšená hejna. V období hnízdění se chová kryptičtěji než lyska černá a má odlišnou vokalizaci.

***
In the September I decided to go to the place called Caňada de los Pájaros. If sometimes I said the most beautiful zoological institution I have ever seen is the holland parc for abandoned parrots Veldhoven which has broken the record of my visitors´ attendance so Caňada de los Pájaros is a very heavy rival for Veldhoven. It is the first reintroduction station on the Crested Coot (Fulica cristata) in the world and I think also currently the only place in Europe where the Crested Coot reproductS in the captivity. I was accompanied to Caňada by my friend José Luis.

BASIC IDEA OF THE PARC
This place was founded in 1986 in the space of the abandoned gravel-pit. Its owner Plácido had to built all the parc manually with no financial subvention and this state has stayed like this until now. Do not wait luxurious expositions because all the parc lives from the incomes of the visitors and the photographers. Parc is created of some ponds which get dry during the summer and despite of I was there in the period of dry when the number of the birds is the lowest, I was shocked by a huge density of birds.

Plácido´s biggest advantages are the long-term experiences from the field. This man has deserved my deep admiration because some species he breeds and some of them reproducts in the parc are very hard to maintain. I have to mention that he and his wife Maribel are the only employees of all the parc and all what you´ll see there is a piece of work of only two persons.

If I ignore lots of ducks, geese, storks and flamingos (mainly semiwild populations) he succesfully reintroduced more than 600 Crested Coots to the wild and he also have a succesful program of introduction of the Common Crane (Grus grus) in this part of Andalusia. Other species which are his targets of interest are e. g. Spanish Sparrow (Passer hispaniolensis), Squacco Heron (Ardeola ralloides), Purple Heron (Ardea purpurea), Pin-tailed Sandgrouse (Pterocles alchata) and others. The parc is really full of rare european bird species. To maintain the visitors´attendance he also looks for some exotic species to his spacious expositions – you can see here e. g. Blue-throated Piping-guan (Pipile cumanensis), American White Ibises (Eudocimus albus) or original non-hybridised Muscovy Ducks (Cairina moschata).

If you come to the Coto Doňana don´t forget to visit this extraordinary place which is not probably so comercially atractive as Papegaaienpark Veldhoven but has a great spirit inside and a lot of hard work is very visible here. Paying attention these things Caňada de los Pájaros wins for me in front of all other zoos I have seen this year.

OFFICIAL PARC WEBSITE YOU CAN FIND HERE

BRIEFLY ABOUT THE CRESTED COOT:
Crested Coot is the afroeuropean species which occurs in Europe in Spain only and is very rare here. Sometimes can be confused with the Eurasian Coot (Fulica atra) and is mistakenly shoot between the Eurasian Coots with which it creates the mixtured flocks during the winter. In its breeding period it is a more cryptic species with a different vocalisation.

El Rocío, Los Chapatales, Matalascaňas (červenec 2009)

Cesta do Los Chapatales a pobyt v krásné poutní vesnici El Rocío a mořském letovisku Matalascaňas
***
Journey to Los Chapatales and staying in a beautiful pilgrim village El Rocío and sea resort Matalascaňas

KROUŽKOVÁNÍ/RINGINGS

Kroužkování v Coto Doňana IV/Ringing in Coto Doňana IV: zpěvní ptáci/paseriformes

V raném podzimu jsem před svým odjezdem z delty Guadalquiviru strávil pár dní na kroužkování migrujících zpěvných ptáků. Vzhledem k nedostatku vody a velkým vedrům nejsou výsledky nic moc a celý týden byl tak trošku ospalý, ale i tak byla tato zkušenost velmi zajímavá. První část galerie zahrnují fotky z kroužkování v centru José Antonia Valverde. O kroužkovací kampani napsal
reportáž na svém blogu Jim.
***
In the early autumn before I left the delta of Guadalquivir, I assisted to the organised ringing of the migrating songbirds. Unfortunately, hot weather and insufficiency of water caused all the week was a little bit sleepy but despite of it this experience was also interesting. The first part of the gallery contains the photos of the ringing in the José Antonio Valverde center. Jim wrote the reportatge about the campaign on his blog.

Kroužkování v Coto Doňana III: Lelkové. Noční monitoring chameleonů

Ringings in Coto Doňana III: Nightjars. Night monitoring of the chameleons

Na kroužkování lelků rudokrkých (Caprimulgus ruficollis), které zorganizovali Carlos a José Luis, jsem v národním parku nemohl chybět. Byl to totiž první druh lelka, kterého jsem měl možnost v životě vidět. Ptáci využívají vyhřátých cest, na kterých sedí a čekají na hmyz. Člověka se příliš nebojí a nechají ho přiblížit se tak na čtyři metry. Metodika odchytu je již poněkud obtížnější – ptáci se chytají do velké sítě na motýly ručně. Přibližovat se k nim musí bez bot, aby je nevyrušil šramot. Chycení ptáci ve stresu hodně pelichají.

Druhá část galerie je věnována monitoring chameleonů, na který jsem se vypravil s kolegy Francescem a Marcellem. Chameleon obecný (Chamaeleo chamaeleon) se ve Španělsku vyskytuje pouze v jižní Andalusii a jedná se o druh introdukovaný ze západní Afriky. Kolegové studovali, jaký vliv má na chameleony vzhledem k jejich nízké mobilitě silniční doprava. Metodika hledání chameleonů není úplně jednoduchá – posadíte se na střechu landroveru a světlometem hledáte zvířata v korunách stromů. Chameleoni by sice měli být v noci světlí, ale ač to kluci tvrdili, některá zvířata byla tmavá a s mojí slepotou se mi za dvě noci podařilo najít jen dvě zvířata z osmi.
*****
I could not be absent on the ringing of the Red-necked Nightjars (Caprimulgus ruficollis) in the national parc organized by Carlos and José Luis. The Red-necked Nightjar was the first nightjar species I have ever seen. The birds use calefactive roads where they usually sit and wait for the insects. They are not very frightened of the people and you can bring yourself nearer to the distance of about four meters from a bird. Trapping method is a little bit more difficult because the birds are cought manually to the big net used for butterflies. If you are coming to the bird, you have to go without shoes not to be so noisy. Cought stressed birds can moult a lot.

The second part of the gallery is dedicated to the chameleon monitoring I participated and helped to my colleagues Francesc and Marcello. Common Chameleon (Chamaeleo chamaeleon) is distributed in Spain in southern Andalusia only and this species has been introduced from western Africa. My colleagues were studying how big influence has the transport on these animals because of their slow mobility. Seeking method is not so simple – you sit on the roof of the landrover and look for them with the searchlight. They might have clear color during the night but some animals were darker and as I´m a little bit sightless, during two nights I found two of eight only.

Kroužkování v Coto Doňana II/Ringing in Coto Doňana II: Potápky a kachny/Ducks and grebes

Dalším odchytem byla akce u návštěvnického centra José Antonia Valverde. Zdejší laguna je přes léto uměle zavodňována kvůli hnízdící kolonii ibisů hnědých (Plegadis falcinellus), ale i přesto vysychá.
Fotky v tomto albu jsou ode mne a Luise García.
*****

Photos in this gallery are from part mine and Luis García.

Kroužkování v Coto Doňana I/Ringing in Coto Doňana I: Lysky a rackové/Coots and gulls

Jedno z prvních kroužkování, které jsem absolvoval se zdejším ornitologickým oddělením, bylo kroužkování lysek černých (Fulica atra) a racků tenkozobých (Chroicocephalus genei). Metodika chytání lysek je jednoduchá, ale samotné chytání snadné není - na prostorné nádrži, kde se zdržují pelichající ptáci, neschopni letu, se shromáždí skupina lidí a okolo hejna utvoří kruh. Ten se postupně zmenšuje. Ti ptáci, kteří ještě umí létat, utečou. Zbylí ptáci se uzavřou v kruhu a poté se začnou potápět a je zapotřebí umět je pod vodou najít a chytit.

U racků byla chytána pouze nelétající mláďata - podobným způsobem nebo také jednotlivě. Za zmínku stojí, že v průběhu chytání se nám podařilo chytit mládě racka chechtavého (Chroicocephalus ridibundus) a tenkozobce opačného (Recurvirostra avosetta).

Fotky v tomto albu pocházejí ode mne a od Magdy Ruiz, Julio Blase a Luise García.
*****
One of the first ringings I assisted here to the department of ornithology, was the ringing of the Eurasian Coots (Fulica atra) and Slender-billed Gulls (Chroicocephalus genei). The method of catching the coots is very simple but the catching itself is not so easy - on the spacious dem where the moulting birds stay, incapable of fly, a group of people will cumulate making a circle. This circle is diminishing slowly. The birds capable of fly will fly away. The rest of the coots will start to dive and you have to be able to catch them under the water.

At the gulls only chicks with no flying capacity were catched – similarly as the coots or separately. I have to mention that during the catching we also cought one chick of the Black-headed gull (Chroicocephalus ridibundus) and the Pied Avocet (Recurvirostra avosetta).

Photos in this gallery come from my camera, Magda Ruiz, Julio Blas and Luis García.

PŘÍRODA V PARKU/NATURE INSIDE THE PARC

Acebuche, La Rocina, Palacio Acebron, JA Valverde (srpen 2009)

V rámci národního parku Coto Doňana je několik návštěvnických center, kde se lidé mohou informovat o tom, kam nejlépe vyrazit. Postupně jsem navštívil většinu z nich. 2 km od vesnice Matalascaňas u moře se nachází Acebuche, ve kterém se celoročně drží na lagunách voda. Zde lze z velké blízkosti spatřit straky modré (Cyanopica cyanus) a při troše štěstí slípky modré (Porphyrio porphyrio) z pozorovatelen. La Rocina a Palacio Acebrón přes léto vysychají, takže má cenu se sem jet podívat pouze nkdy do června. Já jsem zde byl v září, kdy jsem mohl obdivovat alespoň kouzlo původních biotopů a nevšedního pralesa, který je v této vyprahlé zemi jakousi oázou. V centru José Antonia Valverde jsem se vyskytl celkem čtyřikrát na různých odchytových akcích (viz předchozí galerie). Zde je největším tahákem veliká hnízdní kolonie ibisů hnědých (Plegadis falcinellus), kvůli kterým se laguna musí přes léto dotovat vodou. Hnízdí zde take několik párů volavky červené (Ardea purpurea) a spousta jiných vzácných druhů.
***
In the Coto Doňana national parc there are some visitor centers where the people can inform theirselves where to go. Step by step I visited majority of them. 2 km from the village Matalascaňas located at the beach you can visit Acebuche where the water remains all the year. You can see here Iberian Azure-winged Magpie (Cyanopica cyanus) from a very short distance and if you have a little happiness, you can also see the Purple Swamphen (Porphyrio porphyrio) in the observatories. La Rocina and Palacio Acebrón get dry during the summer so it has sense to go there until June. I was here in September so I could admire a magic of original biotopes include an extraordinary primeval forest which is something like an oasis in this arid landscape. I have been totally four times to José Antonio Valverde center during different catching activities (see the previous gallery). Here the biggest attractant is a huge breeding colony of Glossy Ibises (Plegadis falcinellus) which is the main reason why this lagoon is replenished by the water. In this site there are some pairs of Purple Herons (Ardea purpurea) and other rare species.

Coto Doňana VI: V zavodněných lagunách a v rýžových polích/In the watered lagoons and rice fields

Většina veškerého života je v průběhu léta spjatá s vodou, takže nejvíce toho uvidíte tam, kde voda v létě zůstává. A takových míst v národním parku mnoho není. V této galerii najdete několik významnějších lagun, soukromé rybářské nádrže a rýžová pole.
*****
The majority of the life is binded with the water so as much as possible you can see on the sites where the water is staying during the summer. And there´s not too much places in the national parc. In this gallery you can find some important lagoons, private fishing dems and rice fields.

Coto Doňana V: Ve vyschlých mokřinách/In the dry wetlands

V průběhu léta většina vlhkých oblastí národního parku (tzv. marismy) vysychá a mění se v nedozírné kilometry pouště. Krajina, která je zdánlivě bez života, může skrývat mnohá překvapení. Marismou jsem projížděl několikrát. V této galerii mě na třech nezávislých cestách doprovázeli Marion, Julio a José Luis.
*****
During the summer the majority of the wet zones of the national park (so-called marisma) gets dry and changes into the inmnense area of the desert. That landscape which is apparently with no life can conceal a lot of surprises. I passed marisma more times. In this gallery I was accompanied on three independent journeys by Marion, Julio and José Luis.

Coto Doňana IV: Pohyblivé duny/Instable moving dunes

Zóna, která ještě nezarostla vegetací, se vyznačuje nestabilitou písečného podloží, které vítr neustále přesunuje.
***
The zone which is not overgrown by the vegetation yet has typically instable sandy soil, frequently moved by the wind.

Coto Doňana III: Moje práce v suchých lagunách/My work in the dry lagoons

Toto album je věnováno samotným lokalitám, na kterých jsem v Coto Doňana pracoval a stylu, jakým jsem práci prováděl. Jednalo se o samostatné laguny, kterých je v parku několik. Jejich charakter jsou více méně vlhké louky s občasným místem se stojatou vodou ("rybníček"). V průběhu léta tyto louky vysychají a vegetace na nich postupně odumírá. Já jsem na těchto loukách zpracovával botanické transekty pomocí počítacích čtverců, vždy tak, abych zachytil nejvyšší míru diverzity rostlin. Druhou částí pak byla detekce exkrementů velkých herbivorů pro zjištění míry vlivu těchto zvířat na diverzitu rostlin na daných stanovištích.
*****
This gallery is dedicated to the localities where my work was made in Coto Doňana and its working style and design. That was about separated lagoons which are located inside the parc. These lagoons are more or less wet meadows sometimes with stable water (small "pond"). During the summer these meadows get dry and the vegetation slowly dies. I was working on the botanical transects with special counting squares put to detect the highest plant diversity. Second part of the experiment was to detect the excrements of big herbivores to determine the level of the influence of these animals on the plant diversity on given sites.

Coto Doňana II: V křovité poušti/In the shrubbery desert

V národním parku je několik základních typů biotopů. V této galerii můžete vidět tzv. stabilní staré duny, což je takový prototyp křovité "pouště". Je reprezentovaná několika typy vegetace - korkovníkové háje (alcornocales), borové háje (pinares), eukalyptové háje (eucalyptares) a křovinná vegetace (matorral), doplněná tzv. sabinarem - porosty jalovce (Juniperus sp.).
*****
In the national park you can find some basic types of biotopes. In this gallery you can see ancient dunes - the prototype of the shrubbery "desert". It is represented by some types of vegetation - groves of cork oak (alcornocales), groves of pine trees (pinares), groves of eucalypt trees (eucalyptares) and shrubbs (matorral), supplemented by so-called sabinar - growths of junipers.

Coto Doňana I: Palacio Doňana a laboratoř v Huerta Tejada/Doňana Palace and Huerta Tejada Laboratory

V průběhu srpna 2009 jsem pobýval pět týdnů v národním parku Coto Doňana na deltě řeky Guadalquivir, kde jsem se věnoval studiu tamější biodiverzity. Ubytován jsem byl na terénní biologické stanici, zvané Palacio Doňana, která se nachází na opuštěném místě uprostřed divočiny.
*****
During the August 2009 I stayed five weeks in National Parc Coto Doňana in the Delta of the river Guadalquivir where I was studying local biodiversity. I was acommodated on the field station called Palacio Doňana which is located inside the parc in the abandoned place.

Okolí Seville/Surroundings of Sevilla

Příroda v okolí Sevilly (červenec 2009)/Nature around Seville

Guillena, Bornos, Villamartín a jejich okolí + cesta z Málagy do Seville. Krásná krajina a spousty zvířat.
***
Guillena, Bornos, Villamartín and all around + a journey from Málaga to Seville. Beautiful landscape and a lot of animals.

Zoo Jerez de la Frontera (červenec 2009)

Zoo v Jerezu je další z diskutabilních míst, které jsem navštívil. Před návštěvou mi bylo řečeno, že se jedná o nejlepší zoo v oblasti, ale můj dojem z ní je poněkud rozpačitý. Jestli parku chybí peníze, nebo inspirace, se můžu jen dohadovat, ale na první pohled je vidět jeho zašlost a zastaralost. Expozice designově pokulhávají úplně všechny. Není zde jediná nová stavba. Úroveň jejich vhodnosti pro zvířata je všelijaká. Bažantovi je jedno, jestli ho umístím do zasíťované moderní voliéry nebo do stejně velké klece s třípalcovými mřížemi, ač to na první pohled nevypadá pěkně, ale jsou zvířata, u nichž je při přípravě expozice zapotřebí věnovat vyšší pozornost. Celkový dojem, který ze zoo v Jerezu mám, je přerostlá záchranná stanice na ptáky, která si navíc ještě pořídila hrochy, žirafy, tygry a opice, ač na to nemá tolik prostředků.

Úroveň všech ptačích expozic z hlediska spokojenosti zvířat není špatná a zejména u dravých ptáků jsou vidět mnohé výsledky (mají mnoho odchovů včetně orlovce říčního). Místní zaměstnanci mi s dětským nadšením ukazovali jako velkou raritu odchov mláděte labutě velké. Avšak u savců shledávám mnoho expozic nedostatečnými. Prázdné expozice primátů i afrického slona bez hraček, dvoreček 10 x 5 metrů s dvaceti klokany a dvěma emu… nedostatků by se našlo bohužel více. Na druhou stranu, jako jedna z málo zoologických zahrad mají prý úspěšný odchovný program pro iberského rysa, avšak expozice s ním je návštěvnicky nepřístupná, protože zvířata jsou monitorována pouze kamerami a samotní zaměstnanci se jakémukoliv kontaktu s nimi vyhýbají. Rozpaky ve mně poněkud vyvolává název „zoobotanická zahrada“, ač botanická část zahrady je natolik nenápadná a špatně označená, že si jí běžný návštěvník vůbec nevšimne. Obecně veškerá osvěta a propagace je zde na bodu mrazu. Je to škoda, protože potenciál zde určitě je, ale pokud se pole neorá, velmi rychle zaroste plevelem. Zoo by možná udělala lépe, kdyby se soustředila na nenáročnější evropskou faunu a tu podpořila mohutnou dávkou osvěty. Úspěch by se dostavil co nevidět. Navzdory mnohým nedostatkům přeji zoo mnoho úspěchů na jejich dlouhé cestě a doufám, že se jim podaří obdržet ze strany veřejnosti více pozornosti i finančních prostředků.

*****
Zoo in Jerez is one of another disputatious places I visited. I was informed before that this is the best regional zoo, but my impression is a little bit embarassed. I can guess only if they have no money or insufficient inspiration but you can see its outdatedness from the first view. Desing of all expositions is a little bit ancienit and there is no new building in the parc. The standard corresponding to the contentment of animals may be also debatable. It´s all the same if you place a pheasant in the modern net-built aviary or to the ancient cage with three-inch thick grids despite it does not look like well but there are the animals you have to pay more attention to make a good exposition. A general impression of the zoo in Jerez is that look like an overgrown rescue station which even bought the hippos, giraffes, tigers and monkeys althought they does not have so good tools to maintain them.

On the other hand, the standard of the birds´ expositions is sufficient and mainly in birds of prey their results are visible (a lot of breedings – e. g. Ospreys). The employees showed me a chick of bred Mute Swan with a lot of enthusiasm. But the mammals expositions in some cases are not in so good state. Empty expositions of the primates and african elephant with no toys, a yard 10 x 5 metres with twenty kangaroos and two emus… there is more than these lacks. On the other hand, as one of few zoos they have a succesful breeding program of Iberian Lynx. But its exposition is not accesible for the visitors because the animals are monitored only by the cameras and the employees also avoid to contact the animals. The official name „zoobotany garden“ makes me discomfiture because the botany part of the garden is so invisible that an average visitor can´t note it. Generally all the propagation here is really invisible – and that´s a big pitty because they have a big potential which is not applied. It would be more convenient to concentrate their main interest to more undemanding european fauna and support it with a lot of propagation and publicity. I believe the exit would come very early. Despite of these all facts I wish a lot of happiness to this zoo and I hope they will receive more public attention and financial support.

Zoo Guillena - Sevilla (červenec 2009)

Zoo Sevilla se nachází asi 25 km od samotného města, 3 km pěšky od autobusové zastávky ve vesnici Guillena, tudíž hromadnou dopravou se sem dostává hůře. Samotný park je asi tím nejzvláštnějším místem mezi zoologickými zahradami, které jsem navštívil. Jednak jsem se musel obrnit mírou trpělivosti, protože jsou první zoo, která měla v průběhu července a srpna zavřeno (to se vám ve Španělsku také může stát), takže jsem po mírném nátlaku a argumentu tří kilometrů pěší tůry ve třicetistupňovém vedru byl nakonec v parku se zaměstnanci úplně sám. Expozice mají velmi variabilní úroveň od opravdu otřesných a malých klecí až po veliké výběhy a vcelku obstojný tropický prales. Designově sice nejsou nic moc, ale protože je zahrada soukromá, dá se tento fakt tolerovat. Co mě ale naprosto vyvádí z rovnováhy, jsou některé extraordinérní doplňky v expozicích - surikaty v domečcích pro sádrové trpaslíky, množství různých soch a vyřezávaných samorostů, pštrosi ve výběhu s umělými dinosaury a jné a jiné. Atmosféra parku spíše než zoo připomíná splněný klukovský sen, završený opravdu nevšední lodní restaurací, připomínající Noemovu archu z období raného baroka. Úroveň zoo není špatná, ale kdyby se namísto oprašování starožitných soch a nakupování sádrových trpaslíků soustředil management na zkvalitnění mnohých expozic, určitě by její návštěvnost stoupla. Zvířecí kolekce je velmi objemná a mají celou škálu velmi zajímavých druhů – jen namátkou – kynkažu, orlosup palmový, vlk iberský atp. Mají snad největší chovnou skupinu nesytů afrických, kterou jsem kdy v životě viděl (cca 30 exemplářů).
*****
Zoo Sevilla is located about 25 kilometers from the city, 3 km by walking from the nearest bus stop in a small village Guillena, so better to go there with the car. The park is probably the most strange zoo I have ever visited. At the first I had to arm myself by the patience because it was the first zoo closed during all the summer (it also can pass you in Spain), so I had to insist a little bit, arguing by my 3-km long journey in the temperature more than 30 degrees. Finally I was the only visitor in all the parc. The standard of the expositions vary a lot from some terrible small cages to other spacious big runs and satisfactory tropical house. Their design is nothing special but paying attention the parc is private this fact can be tolerated. But one thing that disconcerts me a lot is a quantity of extraordinary accessories in the expositions – suricates in the small houses for plaster dwarfs, a lot of various ancient-like statues, ostriches in the exposition with artificial dinosaurs and others. The atmosphere of the parc resembles more full-filled boyish dream, crowned by very extraordinary boat restaurant looking like Noah´s arc from the stage of early baroque. The standard of the zoo is not literally bad but if they concentrate their interest to the elevating of the expositions quality instead of dust-down of ancient statues and buying more and more plaster dwarfs, their visitor attendance could increase a lot. Their animal collection is very huge and they have a lot of interesting species – e. g. Kinkajou, Palm-nut Vulture, Iberian Wolf and others. They also have the biggest breeding group of Yellow-billed Storks I have ever seen (about 30 birds).

Ronda - město milenců (červenec 2009)/Ronda, the city of lovers

Krásné město Ronda, vystavěné na vysoké skále. Vydal jsem se sem, abych viděl kolonii břehulí skalních a netušil jsem, jak nevšední toto místo je.
***
Beautiful town Ronda, built on the high rock. I went there to see the colony of Crag Martins and I had not suposed how extraordinary this place can be.